Dříve známé sdružení bez právní subjektivity je v současnosti podle právní úpravy NOZ (§ 2716 až 2746) označováno jako společnost. Označení “společnost” ale může být poněkud matoucí, protože většina lidí považuje za společnost klasické s.r.o. nebo obchodní společnost. Jak to tedy se sdružením opravdu je?
K čemu slouží společnost (dříve sdružení)?
Stejně jako tomu bylo u sdružení, i společnost se zakládá smluvním závazkem dvou a více osob. Tyto osoby pojí společný cíl či věc. Není nutné sepsat písemnou smlouvu, ale je to doporučený postup. Pokud se však společníci zaváží k majetkovým vkladům do společnosti, je písemná smlouva nutná – v případě vkladů se jedná o písemný soupis vkladů. Společník může do společnosti vložit veškeré své jmění nebo se zavázat přispět jen svou činností. V případě, že přispívá jen svou činností, vzniká mu právo na podíl ze zisku a také právo užívat věci, které byly do společnosti vloženy.
Nespornou výhodou společnosti je to, že vzniká podpisem smlouvy nebo ústní dohodou a není nutné ji registrovat na úřadech.
Způsob dělení podílů může být stanoven smlouvou nebo se podíly dělí rovným dílem.
Podle NOZ nesmí žádný ze společníků bez souhlasu ostatních činit nic, co má konkurenční povahu ke společnému cíli. V případě porušení se s ním mohou ostatní společníci soudit.
Daně a společnost
Společnost, stejně jako dříve sdružení, nemá právní subjektivitu, a proto není poplatníkem daně z příjmů. Daně platí každý společník sám za sebe. Pokud si každý společník vede daňovou evidenci, je možné vést také společnou daňovou evidenci za společnost.
Jestliže si vede alespoň jeden společník účetnictví, je povinností ostatních společníků vést si účetnictví také. Toto platí i pro daň z přidané hodnoty – pokud je jako plátce registrován jeden společník, musí se registrovat i ostatní. Pokud nikdo ze společníků není plátcem DPH, posuzuje se obrat za celou společnost i jednotlivé společníky zvlášť.
Kdy je vhodné založit společnost bez právní subjektivity?
Kdy je vhodné uvažovat o spolupráci formou společnosti bez právní subjektivity? Jde o případy, kdy podnikající osoba nestíhá plnit zakázky, protože to není možné z časových či finančních důvodů. Dále jsou to případy, kdy chce podnikatel rozšířit své portfolio o další služby, které není schopen sám zabezpečit. Spolupráce formou společnosti může být uzavřena na dobu určitou či neurčitou.
Rozhodování ve společnosti a zánik
Ve společnosti má každý společník jeden hlas a při rozhodování se hlasuje a není třeba jednomyslné odsouhlasení, ale většina hlasů.
Společník může ze závažných důvodů opustit společnost kdykoliv a může být také vyloučen pro porušení podmínek spolupráce, či nedodržování svých povinností.
Společnost pak zaniká vzájemnou dohodou všech společníků, nebo po uplynutí doby, na kterou byla smlouva o společnosti ujednána.
