V květnu letošního roku (2021) došlo k zásadní změně právní praxe na poli korporátního práva, zejména při zakladatelském jednání v případě zakládání obchodních korporací. Nejvyšší soud ve svém květnovém usnesení, sp. zn. 27 Cdo 3549/2020, nastavil nová pravidla při vymezení oborů podnikání v zakladatelských dokumentech, společenských smlouvách či stanovách obchodních korporací. Tím, možná trochu nechtěně, udělal těžkou hlavu mnoha zakladatelům, společníkům, advokátům i notářům.
Zatímco dosavadní praxe dovolovala zakladatelům i rejstříkovému soudu uvádět pouze formulaci odpovídající živnostenskému zákonu, „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, na příslušném živnostenském rejstříku bylo pak konkretizovat podobory této volné živnosti.
Nejvyšší soud shledal problém právě v tomto obecném označení formou negativního vymezení, a to, že z něj vůbec není zřejmé, v čem konkrétně daná společnost podniká. Příloha č. 4 živnostenského zákona, která vyjmenovává podobory živnosti volné, obsahuje 82 živností širokého oborového rozsahu.
Jaké soud uvedl důvody?
Zjednodušeně řečeno: Předmět podnikání nebo činnosti obchodní korporace jsou jednou z obligatorních obsahových náležitostí společenské smlouvy (stanov). Ve společenské smlouvě (stanovách), mimo jiné, společníci či členové určují obory činnosti podnikání. Tím realizují své právo ovlivňovat základní směřování obchodní korporace. Pokud tedy společenská smlouva (stanovy) obsahují vymezení předmětu podnikání formulací „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“, soud nově považuje takové ujednání v zakladatelském dokumentu za neurčité a nepřihlíží k němu.
Předmět podnikání obchodní korporace, je povinným údajem zapisovaným do Obchodního rejstříku. Při zápisu nové společnosti dokládá zakladatel společenskou smlouvu (stanovy) v úplném znění. Do obchodního rejstříku může soud zapsat jako předmět podnikání pouze činnosti, a pouze ve znění, jak jsou uvedeny v této předložené listině.
Je samozřejmostí, že rejstříkový soud zapisuje pouze takové činnosti, které v předešlém kroku zaregistroval živnostenský rejstřík, a tedy korporace je oprávněna v oboru podnikat.
Co s tím?
V ideálním případě by měla korporace, která má v zakladatelském dokumentu, nebo v zápisu u rejstříkového soudu zapsanou volnou živnost takovouto formou, zjednat nápravu. Ta spočívá ve změně zakladatelských dokumentů a v zápisu těchto změn do obchodního rejstříku. V případě nesplnění se korporace vystavuje riziku. Tato vada by v krajním případě mohla být i podnětem pro likvidaci společnosti.
Volnou živnost jako předmět podnikání má drtivá většina firem. Ze 499 tisíc „sro“ má kolem 445 tisíc v předmětu činnosti formulaci, která už soudu nestačí. Obdobný problém je u akciových společností, tam to má téměř 22 tisíc z 27 tisíc.
V brzké době se očekává, že firmy zahltí notáře kvůli úpravě společenských smluv. Volná živnost se dosud v praxi hojně užívala a bylo to firmám také doporučováno s ohledem na jednodušší administrativu.
Provedeme za Vás:
Pokud se rozhodnete změnu zakladatelských dokumentů a zápisu v rejstříku provést, dokážeme Vám výrazně usnadnit práci. Náš notář, dohodě s Vámi, sestaví text nového zakladatelského dokumentu i provede zápis změn do obchodního rejstříku.
V případě zájmu nás můžete kontaktovat na obchod@comeflex.cz
V Praze dne 16.7.2021
Autor: Bc. Libor Hraba
Jednatel Comeflex Consulting s.r.o.
