Dlouho slibované a očekávané zrušení superhrubé mzdy přinesl až daňový balíček schválený koncem roku 2020. A překvapil i zvýšením slevy na daňového poplatníka. Podle některých to přinese úlevu na daních až pro 4 miliony zaměstnanců, ovšem někteří ekonomové a analytici toto očekávání mírní a upozorňují na negativní dopad koronavirové krize.

Základní sazba daně z příjmů ze závislé a samostatné činnosti se nemění, zůstává ve výši 15 %. Úlevu na daních však přinese snížení základu, ze kterého se daň počítá. Superhrubou mzdu tvořila hrubá mzda plus pojistné, které za zaměstnance platil jejich zaměstnavatel. Nově je základem jen hrubá mzda, ze které se vypočítá výše odvodů za sociální a zdravotní pojištění a samozřejmě samotná daň z příjmů.

Výše uvedená sazba daně platí pro zaměstnance a OSVČ, kteří za kalendářní rok vydělají méně než 1 701 168 Kč, v přepočtu 141 764 Kč měsíčně. Je-li váš roční příjem vyšší, pak počítejte s tím, že každou korunu nad tento limit zdaníte v pásmu se sazbou 23 %. Tato logika se uplatní i na příjmy z pronájmu, kapitálové příjmy a tzv. ostatní příjmy. O této novince se v mediích příliš nemluví, přitom příjem z pronájmu či prodeje movitých a nemovitých věcí apod. se dotýká nemalé skupiny lidí.

Schválení daňového balíčku zdramatizoval i poslanecký návrh na zvýšení slevy na daňového poplatníka. Nakonec po všech peripetiích návrh v upravené podobě prošel, a tak i díky vyšší slevě přistane zaměstnancům a OSVČ více na jejich bankovních účtech. Pro rok 2021 se sleva zvýší o 3 000 Kč na 27 840 Kč a bude dál růst. V roce 2022 dosáhne úrovně 30 840 Kč.

Jak moc se tedy v roce 2021 budete mít lépe? S hrubým příjmem 30 000 Kč si polepšíte měsíčně o 1 771 Kč a z hrubého platu 50 000 Kč vám zůstane v čistém měsíčně o 2 785 Kč více. Jak na tom budete konkrétně zjistíte pomocí kalkulačky.

Vše vypadá pozitivně a zaměstnanci se mohou těšit z daňového balíčku. A nejen zaměstnanci, vždyť jedním z argumentů pro zrušení superhrubé mzdy bylo, že ušetří také zaměstnavatelé, neboť nebudou nuceni zvyšovat mzdy. Při stejných mzdových nákladech dostanou jejich zaměstnanci na výplatě více peněz než dosud. Tak proč někteří odborníci tento optimismus plně nesdílí a varují před zklamáním?

Zrušení přichází v době, kdy se pracovní trh nachází v situaci, která nemá obdoby. V důsledku koronavirové krize stojí řada zaměstnavatelů nad propastí a hledají úspory, kde se dá, logicky budou vytvářet tlak na snížení mezd. První příklady jsou už známé a nejde o malé firmy či živnostníky. Některé banky hlásí krácení odměn, České dráhy rovnou ohlásily snížení platů u zaměstnanců „mimo kolektivní smlouvu“. Dá se předpokládat, že nepůjde o ojedinělý jev.

Zaměstnanost je uměle udržována programem Antivirus, který drží při životě až 1 milion pracovních míst. Kolik z nich přežije, až podpora ustane, to teď nikdo neví. Ale nezaměstnaných už přibývá, protože pro některé podnikatele a firmy byla situace již bezvýchodná. Rostoucí nezaměstnanost a klesající počet volných pracovních míst v době, kdy krize udeří naplno (statní podpory tu nebudou věčně a nepředpokládejme, že oživení ekonomiky bude ze dne na den), značně sníží ochotu riskovat změnu zaměstnání a současně zvýší akceptaci nižších mezd za cenu vidiny udržení pracovního místa. A bohužel, jak už to tak bývá, tato nejistota bude nejspíše postihovat především méně kvalifikované a nízkopříjmové zaměstnance.

Nicméně počkejme, možná již koncem letošního roku budeme schopni reálně posoudit skutečný dopad zrušení superhrubé mzdy a celého daňového balíčku.