Zda je lepší být zaměstnancem nebo podnikatelem je věčná otázka, kterou si kladou lidé ve všech svobodných společnostech. Ať se zeptáme kohokoliv, odpověď se bude lišit. Někdo si pod slovem podnikání představí obrovskou zodpovědnost, nejistotu, a složitost, kterou by musel zvládnout. Proto se rozhodne zůstat zaměstnancem. Pro jiného bude podnikání naopak znamenat prostor pro jeho tvůrčí svobodu, rozvoj ega a zodpovědnost za své vlastní záležitosti bude naopak vítat. Je tedy jisté, že neexistuje univerzální správná odpověď. Je třeba pečlivě zvážit, do které kategorie lidí spadáte.
Zaměstnanec nebo podnikatel – 3 faktory, na které se lze zaměřit
Ať už se na tuto problematiku podíváme z jakéhokoliv úhlu pohledu, můžeme ji zúžit na několik faktorů, podle kterých se nakonec většina lidí rozhodne. Pojďme se tedy podívat, jaké to jsou, a postupně je popišme.
- Životní styl, názory a preference
- Zákonná ochrana a benefity
- Daně a odvody
Dva rozdílné životní styly – zaměstnanec vs. podnikatel
Pro každou z možností platí úplně jiná pravidla, která především vyhovují úplně jiným lidem. Jak tedy vypadá život podnikatele a zaměstnance, když je porovnáme z různých stran?
Co zaměstnanci?
Prvním faktorem je samotný životní styl, postoje a názory člověka, který se rozhoduje. K zaměstnání patří jistota a relativní pohodlí. Jistota stabilního příjmu v době ekonomického rozkvětu, jistota pracovní doby a stálého přísunu pracovních úkolů, které budou pravděpodobně stále stejného druhu. Zaměstnanec zároveň nemusí řešit zdravotní ani sociální pojištění, jelikož se o něj v tomto ohledu postará zaměstnavatel.
Pokud pracujete v prostředí prosperující firmy, můžete se zajisté těšit i na různé firemní benefity, ať už se jedná o stravenky, kávu zdarma, či firemní fitness centrum.
S relativní stabilitou zaměstnaneckého poměru jsou však spojeny i negativa. Je velká šance, že plat zaměstnanci poroste pomaleji, a kariérní postup se také nebude měřit mílovými kroky. Dále si zaměstnanec může jenom málo vybírat mezi nadřízenými, kolegy a pracovními povinnostmi, kterým se bude věnovat.
Zodpovědnost tu hraje také velkou roli. Spoustě lidí vyhovuje, že se starají akorát o věci spojené s jejich pozicí a nemusí řešit nic jiného. Konec pracovní doby pro ně většinou znamená i konec pracovních povinností.
Dalším rozdílem je samotné místo výkonu práce. U zaměstnance je mnohem pravděpodobnější, že bude muset denně dojíždět do sídla firmy, zatímco podnikatel může pracovat z domova, pokud chce a má k tomu možnosti.
Jak to mají podnikatelé?
Naopak, pro podnikatele platí prakticky vše, co bylo řečeno o zaměstnanci obráceně. Jistotu žádnou nemá, pokud si nezařídí zakázky, neuživí se. Nikdo za něj nezaplatí ani sociální ani zdravotní pojištění, s úřady jedná vždy sám.
Svoboda je asi největší důvod, kvůli kterému lidé začínají podnikat. Podnikatel totiž může dělat to, co chce, co ho baví, v čem je dobrý. Má také jinou pracovní dobu – může si ji totiž většinou upravit podle sebe. Jen si musí být vědom, že jeho volno a dovolená nejsou placené, na rozdíl od zaměstnanecké.
Podnikatel si dále může vybrat, s kým chce a nechce spolupracovat, není to vždy jednoduché, ale od svého podnikání můžete odříznout lidi, kteří vám nějakým způsobem „nesedí“. Nemusíte se nikomu zodpovídat.
Finance – alfa a omega
Finanční stránka věci je u podnikání složitější. Příjem totiž až tak jistý není, minimálně tedy na začátcích podnikání. Na dovolenou si sice teoreticky můžete odjet, kdy chcete, ale pokud podnikáte sami, vaše firma mezitím sama nepoběží, tím pádem ani nevydělává.
Zatímco řadový zaměstnanec má relativní klid, podnikatel nese daleko větší riziko. Pokud situace na trhu není zrovna ideální, zaměstnance zaplaceno dostane, ovšem pokud se trh otřese, pro podnikatel to může mít špatné následky. Zároveň má ale na konečnou situaci jeho podniku vliv primárně on sám. Zaměstnanec může přijít o místo, jelikož jeho firma zkrachuje, přestože pracuje skvěle, zatímco u dobrého podnikatele je tato šance nižší.
K podnikání se pojí také určitá společenská prestiž, která je odvozena především od zodpovědnosti, která na podnikateli leží. Jsou ale i další faktory, jako zisk, či sídlo firmy, ať už se jedná o skutečnou budovu, nebo virtuální sídlo, kde podnikatel skutečně nepřebývá.
Kdo je na tom lépe v otázce zákonné ochrany – OSVČ nebo zaměstnanec?
Dalším faktorem, u kterého se vyplatí porovnat situaci zaměstnanců a podnikatelů, je zákonná ochrana, a z ní plynoucí benefity. Zákonná ochrana zaměstnance vychází ze Zákoníku práce, živnostník není nikterak speciálně chráněn kvůli povaze této činnosti. Pracovní život zaměstnance je tedy mnohem více svázán, než u živnostníka, což má opět své výhody i nevýhody.
Pracovní doba pro zaměstnance je maximálně 12 hodin, případně 40 hodin týdně, a má nárok na přestávky. U živnostníka není pracovní doba nijak omezena.
Dále se jedná kupříkladu o odškodnění za pracovní úrazy. Zaměstnavatel má povinnost zaměstnance odškodnit, pokud při výkonu pracovní činnosti utrpí zranění. Zatímco živnostník se musí spolehnout na komerční pojištění.
Zaměstnanec má nárok na čtyři týdny placené dovolené, dále také na nemocenskou od čtvrtého dne nemoci, podobně jako příspěvek na ošetřování člena rodiny. Na živnostníky se tyto benefity samozřejmě nevztahují.
OSVČ vs. zaměstnanec na poli odvodů státu
Posledním faktorem, na který je třeba dát pozor, jsou odvody do státního rozpočtu. Daň z příjmu je pro oba stejná, 15%, tedy pokud pracujeme ve výpočtu se superhrubou mzdou. U zdravotního a sociálního pojištění jsou opět odvody stejné, živnostník má ovšem možnost neplatit nemocenské pojištění, taková možnost pro zaměstnance není. Podstatným rozdílem je možnost pro živnostníky uplatnit do daně náklady, které jim umožňují výrazně snížit skutečný objem peněz, který musí odvést.
To jsou tedy faktory, na které je třeba při rozhodování pomyslet. Každý nakonec zvolí něco jiného, na cestě podnikatele je ale třeba ještě učinit rozhodnutí, zda půjdou cestou založení živnosti, nebo se rozhodnout pro založení firmy.
